Na panely lidé čekají až rok

Loni přibylo v kraji víc solárních elektráren než v celé republice v roce 2018. Nejvíc jich vzniká na střechách rodinných domů.

JIŽNÍ ČECHY Razantní zvýšení účtů za energie, nejistota z pokračující války na Ukrajině či snaha o částečnou energetickou soběstačnost. Zejména proto strmě roste obliba fotovoltaických elektráren. Odborníci jich za loňský rok na jihu Čech nainstalovali téměř dva a půl tisíce, což je například více než v celé České republice v roce 2018. Loňský rok byl navíc jednoznačně rekordní co do počtu střešních elektráren na rodinných domech.

„Česko loni celkově zažilo boom, kdy se připojilo skoro pětkrát více elektráren než v roce 2021. Jihočeský kraj nebyl výjimkou,“ přiblížil JanKrčmářvýkonný ředitel Solární asociace. Většinu zařízení tvořily malé střešní elektrárny na rodinných domech.

Ze statistik ministerstva životního prostředí (MŽP) je navíc vidět, že nárůst byl postupný. Počet žádostí o dotace vzrostl již v březnu, tedy krátce po začátku války na Ukrajině. Nejvíce žádostí ale lidé podali v září, kdy se naplno projevovala energetická krize.

Úspora však nepřichází sama a ihned. Rodiny tím pádem často musí měnit své dlouholeté návyky. Podle aplikace pak zjišťují, kdy je nejvýhodnější vyprat prádlo, uvařit nebo zapnout myčku.

„Vidím, kolik zrovna elektrárna vyrobila elektřiny. Bez plánovaní bychom ale moc neušetřili. Dříve jsme byli například zvyklí prát na noční proud. Teď se řídíme podle sluníčka. Elektřina, kterou vyrobíme a hned spotřebujeme, nás vyjde vlastně na pořizovací náklady elektrárny. Ideální tedy je ihned spotřebovat to, co vyrobíme, nebo to uložit do baterií či s ní ohřát vodu v bojleru,“ uvědomuje si František Havlíček, který si nechal panely nainstalovat na dvougenerační dům v Raděticích na Táborsku.

Pomocníkem v rodině začal být například i odložený start na pračce. „Ale je třeba myslet i na to, že se nesmí pustit vše najednou. Sama elektrárna má svůj výkon. Když zapnu hodně spotřebičů najednou s velkým výkonem, tak by elektrárna nestíhala vyrábět a bude brát energii ze sítě. Je tedy opravdu důležité o všem přemýšlet a musí se s tím sžít celá rodina,“ radí Havlíček.

Panely má rodina v provozu přibližně měsíc. Čekala na ně však až půl roku. Nyní se může klidně stát, že se k novým zájemcům dostanou až za rok. „Samotné zařizování až tolik složité nebylo. Šlo hlavně o papírování. Museli jsme splnit několik podmínek, například že majitel nemovitosti je jen jeden. Kvůli dotaci jsme museli také doložit, že zařízení nebudeme využívat při podnikání. Kdyby měl někdo doma třeba truhlárnu, tak už by se to na něj nevztahovalo,“ objasnil Havlíček. Životnost jim firma garantovala na 25 let. Návratnost majitel odhaduje na osm let.

I přes vysoký statisícový vklad však domácnost úplné energetické soběstačnosti nedosáhne. „Tak se na to ale nelze dívat. V kombinaci třeba s baterií, tepelným čerpadlem či ohřevem vody z elektřiny lze účet za energii výrazně snížit a v létě třeba i pokrýt několik dní bez nákupu elektřiny ze sítě,“ doložil Krčmář. Elektrárny navíc podle něj vyžadují jen minimální údržbu.

Rekordní počet instalací solárních elektráren se projevuje i na distribučním území společnosti EG.D, člena skupiny E.ON. Vysoký zájem energetici očekávají i v letošním roce. „Do 22. února jsme od začátku roku evidovali na našem distribučním území přibližně 6,7 tisíce žádostí. Jen za leden to bylo zhruba 4,2 tisíce žádostí,“ propočítal Libor Kolář, vedoucí rozvoje firmy EG.D.

Letošní čísla pak podle předběžných odhadů stoupnou i o větší střešní elektrárny pro firmy. Zapojit se chtějí také radnice. „V současné době nemáme na městských objektech žádnou fotovoltaickou elektrárnu, což je škoda. Máme ale již zpracovanou studii k posouzení energeticky úsporných opatření. Studie zahrnuje možnost instalace fotovoltaické elektrárny na dvou základních a dvou mateřských školách. Proto také intenzivně hledáme zpracovatele projektové dokumentace, abychom mohli požádat o dotaci,“ potvrdila Eliška Čermáková, mluvčí Jindřichova Hradce.

Některé obce se výstavbě brání

Obce ale podle odborníků nevyužívají potenciál fotovoltaiky naplno. „Registrujeme u nich vyšší zájem, ale opět je často limitovaný jen na střešní instalace. Přitom obzvlášť města a obce mohou využít zájmu investorů o výstavbu větších zdrojů k zajištění třeba levnější energie pro své občany. Je to velmi atraktivní příspěvek do jejich rozpočtu. Nabízí se i výstavba komunitní elektrárny. Bohužel však vidíme, že se některé obce výstavbě těchto ekologických zdrojů energie brání, někdy i plošným zákazem výstavby,“ naznačil Krčmář.