Česko na chvostu Evropy s klimatem i s obnovitelnými zdroji. Pomůže letošní aktualizace dokumentů?

Česko má za sebou hektický podzim. Kromě energetické krize a řady událostí na domácí scéně také v druhé polovině roku 2022 předsedalo v Radě Evropské unie. Navzdory tomu, že se EU v České republice příliš nenosí, jsme se nakonec coby předsedající země předvedli Evropě v překvapivě výtečné formě!

Kromě zvládnutí celoevropské koordinace během energetické krize se českému předsednictví podařilo dojednat i překvapivě velkou část klimaticko-energetické legislativy skryté pod názvem Fit For 55. Ten odkazuje na klimatický cíl, jímž se EU zavázala snížit své emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % (ve srovnání s rokem 1990). Ačkoli se ještě v červnu loňského roku zdálo, že mají Češi šanci dojednat z celého balíku maximálně jeden nebo dva návrhy, na konci předsednictví už bylo jasné, že Češi a Češky vyrazili Evropě dech, hotovo bylo téměř deset z 13 legislativních návrhů nových klimaticko-energetických opatření! A to včetně finálního znění kontroverzní normy ukončit v EU v roce 2035 prodej nových aut se spalovacími motory.

Česko uspělo v Evropě, teď ho čekají domácí úkoly

Po českém úspěchu v Evropě přišel letos čas na domácí úkoly. Nepřipravenost české energetiky na budoucnost naplno obnažila energetická krize. Válka na Ukrajině jasně ukazuje i to, že proměnu energetiky nepotřebujeme pouze kvůli ochraně klimatu. Úspory energií a domácí obnovitelné zdroje přinesou Česku i větší energetickou bezpečnost a pokud se „přechod na zelenou“ správně nastaví, potěší nakonec i peněženky domácností.

Že Česko v transformaci energetiky ostudně zaspalo ukazují i některá čísla. V instalacích obnovitelných zdrojů panovalo po první vlně nevhodně nastaveného solárního boomu v Česku téměř mrtvolné bezvětří. Svět šel ale dál a v Evropě nás zatím předběhli už téměř všichni.

Podle nedávné studie Ember se jen za poslední, krizový rok, výroba energie ze slunce v EU zdvojnásobila. Česko ale se svými 3 % elektřiny ze slunce zůstává – i navzdory oživenému zájmu o fotovoltaiku – stále na spodních příčkách evropských tabulek. A z historických čísel je patrné, že přinejmenším za posledních 8 let se Česko v tomto směru prakticky nepohnulo z místa. Před námi jsou i země jako Rumunsko, Polsko nebo Maďarsko. Polsko jen v loňském roce zvýšilo podíl elektřiny ze slunce z 2,5 % na 4,5 %. Maďarský podíl je dokonce 12,6 % a převyšuje i hodnoty pověstně agilních Němců.

Foto: Ember Climate (Zdroj: https://ember-climate.org/insights/research/european-electricity-review-2023/)

Výroba elektřiny ze slunce v EU (2022)

Ještě horší čísla vykazuje Česká republika v otázce výroby energie z větru. Navzdory oblíbeným výmluvám na absenci mořského pobřeží je českých 0,76 % elektřiny z větru zcela nesrovnatelných s rakouským podílem 10,71 %. Jak je možné, že Rakušany absence moře nezastavila? Odpověď: politická vůle!

Přední příčky obsazuje Česko naopak v jiném srovnání téže studie – v uhlíkové náročnosti výroby tuzemské elektřiny. Tam se zuby nehty držíme na stupni vítězů, a to hned za Polskem a Kyprem.

Česká republika se – i díky politické reprezentaci posledních volebních období – řadu let stavěla do pozice klimatické a euroskeptické kverulantky odmítající téměř bezhlavě jakékoli „novoty z Bruselu“. Bohužel, ke vlastní škodě. V oblasti modernizace energetiky nás politická reprezentace nechala trčet daleko za zbytkem Evropy. Obnovitelné zdroje v rukou lidí tak horko těžko připravujeme až pod tlakem urgentních krizí. Například komunitní energetiku, která lidem umožní společnou výrobu energie a její sdílení například mezi bytovým domem a přilehlou školou, jsme mohli (a dokonce měli!) mít už před lety. Připravuje ji ale až tato vláda.

Postupné změny k lepšímu, chybí nám ale vize

Podobně je to s řadou jiných věcí… dočkali jsme se uvolnění podmínek pro obnovitelné zdroje, úvah nad rozvojem agrivoltaiky (prozatím alespoň na vinicích a chmelnicích) nebo větší podpory energetických úspor pro nízkopříjmové domácnosti. A to je dobře. Česku ale dlouhodobě chybí moderní klimaticko-energetická vize. Co s tím?

Šancí na nápravu je letošní aktualizace několika zásadních strategických dokumentů, které v České republice udávají v ochraně klimatu i rozvoji energetiky směr. Všechny jsou vzájemně provázané a vládu čeká v letošním roce jejich přehodnocení. Jde o Národní energeticko-klimatický plán (NEKP), Politiku ochrany klimatu (POK) a Státní energetickou koncepci (SEK). Zatímco NEKP a SEK jsou především v rukou Ministerstva průmyslu a obchodu, aktualizaci POK bude připravovat především Ministerstvo životního prostředí. Resorty by ale měly v ideálním případě úzce spolupracovat.

Aktualizaci POK a SEK slíbila vláda v programovém prohlášení do konce roku 2023 a úpravu NEKP, k níž nás zavazuje Evropská unie, by měla ministerstva připravit už do konce letošního června. Už z provázanosti dokumentů vyplývá, že energetika by měla vycházet z cílů ochrany klimatu. Protože právě energetika je v Česku hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů, je důležité, aby právě energetické koncepce maximálně zohledňovaly i klimatické cíle. I z toho důvodu vývoj kolem zmíněných strategických dokumentů bedlivě sledují i ekologické organizace. Klimatická koalice není výjimkou.

Ekologické organizace píší vládě

Jak by podle nás měla aktualizace proběhnout? To jsme v otevřeném dopise napsali začátkem roku přímo vládě. Zohlednit je třeba nejen současný vývoj ohledně náhrady fosilních paliv z Ruska, ale i sociální rozměr celé transformace nebo související emise skleníkových plynů. Organizace Klimatické koalice se shodují, že hlavní body energetické politiky ČR by měly být následující:

zásadní zrychlení úspor energie; masivní rozvoj obnovitelných zdrojů; fungující lokální a komunitní energetika; podpora přechodu na nízkoemisní řešení v oblasti teplárenství, dopravy a průmyslu; otevření energetického trhu novým hráčům; posílení přeshraničních propojení, kapacity přenosové a distribuční soustavy; maximální snižování emisí skleníkových plynů; spravedlnost procesu energetické transformace; dodržování principu „do no significant harm“.

Ačkoli se v poslední době trendy v Česku obrací a minimálně obnovitelné zdroje konečně získávají zaslouženou pozornost i u nás, jedna věc je v Česku stále „tabu“ – jakkoli zpochybňovat jádro. V této souvislosti je třeba upozornit na dvě věci, které souvisejí právě s klimatickou krizí.

Klimatická krize ohrožuje i výrobu energie z jádra

1) Výstavba jaderných bloků je dlouhodobá záležitost a jako taková má minimální potenciál pomoci Česku snížit emise už před rokem 2030, k němuž míří některé důležité klimatické cíle. Nejde přitom o nějaké arbitrární číslo. Rychlé snižování emisí právě v této dekádě je podmínkou k možnému udržení nárůstu globální teploty na hranici 1,5 stupně Celsia, po které volají vědci. Pokud emise nezkrotíme, hranici 1,5 stupně Celsia (se všemi důsledky) překročíme podle všeho právě někdy na přelomu této a příští dekády, ne-li dříve. Rychlá a důrazná akce je proto potřeba především v nejbližších letech.

2) Výše zmíněná studie Ember ukazuje ještě jednu zajímavou věc – v loňském roce se v Evropě částečně propadla výroba energie z jádra. Z části to bylo dáno údržbou jaderných elektráren ve Francii, zčásti ale i extrémním suchem, které v Evropě panovalo v důsledku změny klimatu. Nedostatek vody v řekách totiž znamená i nedostatek vody pro chlazení jaderných elektráren.

Se suchem máme zkušenosti i u nás. Prázdné studně nebo cisterny zásobující vodou vyprahlé obce jsme ostatně zažili poměrně nedávno. Díky rostoucím teplotám podléhá krajina stále většímu výparu vody z vegetace a v zásobování vodních toků vodou citelně chybí i stále vzácnější zimní sníh. Ani v Česku tak nelze na spolehlivou dostupnost vody – mimo jiné i pro chlazení jaderných elektráren – spoléhat do nekonečna.

Cenová nabídka zdarma

Zavolejte našim specialistům

Kancelář

Dotazy zákazníků, po - pá: 8 - 16 hod

+420 737 054 455

Help desk

Servis a poruchy

+420 775 699 048

Elektrárny

Rodinné domy

Bytové domy

Firmy

Ohřev vody

Obce

Servis

Dotace

Pro rodinné domy

Pro bytové domy

Pro firmy

Pro ohřev vody 

O nás

Proč právě nás?

Služby

Servis

Reference

Partneři

Kontakty

Sledujte nás

také na sociálních sítích, vyplatí se to!

© 2024 Energosol s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
Zásady ochrany osobních údajů I Mapa stránek